Archive for the ‘Sport’ Category

234794_sport-hokej-trener-hadamczik-crop

Vážení příznivci ledního hokeje, toho švýcarského zvláště – dříve než si hokejisté ze země helvétského kříže dobruslí pro zlato (nebo stříbro, i to pro ně bude mít cenu zlata), mám tu několik postřehů týkajících se především televizních přenosů ze šampionátu:

 

  1. vůbec mě nesere, že Češi vypadli už ve čtvrtfinále, hráli totiž až na zápas s Norskem (a možná s Kanadou) tužku, a tak jim vyřazení patří. Ač nerad, musím uznat, že mezi nejlepší české hráče patřil můj velký (malý) neoblíbenec, jinak taky Smetíňák, milovník starších žen a prostitutek Jirka Hudler. Na druhou stranu rád konstatuji to, že mezi ty lepší patřil i Kuba Voráček (do té doby, než si na chvilku přijel zamachrovat starej Lucky Vondráčkový).
  2. co mě naopak sere, je to, že byl šampionát opět ve Švédskofinsku, tyhle země si snad předplatily nějakej monopol nebo co. Myslím si, že tam už jsou lidi tímhle mezinárodním hokejem přesycení (viz návštěvnost), a chtělo by to porozhlédnout se po jiných roztomilých destinacích (např. Slovinsko, alespoň by kluci snaživí nemohli spadnout).
  3. nyní něco ke studiu MS – proč tam jsou ti kašpaři najednou tři? Copak dva jsou málo? K tomu onen třetí do party, čili Ota Vejvoda, začíná podle mě pomalu ale jistě zapomínat češtinu, čili to pak někdy, když se nemůže vymáčknout, spíš vypadá, že je na drogách. Jako by tak nestačil jen samotný stupidně vedený způsob konverzace v onom studiu, kdy Záruba řekne nějakou oznamovací větu a buď jeden, nebo druhej na ni nějak reagují. Proč jim nemůže normálně klást otázky?
  4. souvisí s předchozím bodem: Já být hokejistou, tak se vůbec nebavím s tou ženou, která má za úkol dělat přestávkové rozhovory. Nejen že taky (minimálně z poloviny) neklade otázky, ale pouze pronáší oznamovací věty, ale ještě k tomu jsou poměrně dost debilní. Sice mě asi málokdo může podezřívat z názorů typu „ženská patří k plotně“, ale s genderovou vyrovnaností v počtu lidí nějak spojených s přenosy z MS bych to teda moc nepřeháněl.
  5. STOP soutěžím typu „nejlepší zákrok české brankářské historie“ – je to k hovnu! Jenom se tak pořád a neustále díváme do minulosti (leckdy až do černobílé) a upouštíme pozornost od nepěkné současnosti.
  6. nyní ke komentování dění na ledě: mám chuť rozbít displej, když slyším „střela sražená nad“ – co to je za blbost? Jak můžete něco srazit (dolů) tak, aby to letělo nad? Snad „vyražená nad“, ne?!
  7. další várku humusu nám komentátoři servírují v podobě různých prefigovaných sloves: slýcháme tak „protečoval, vytečoval, vykombinovali“ a dokonce jsem snad zaslechl konstrukci „vyčekal si Josiho…“ – pořád ale doufám, že se mi to jen zdálo.
  8. o level výš jsou pak (zejména Pospíšilovy) blikance typu „natajmování“ – něco jinýho je, když Sláva Lenerů mluví v souvislosti s někým o „ice-timu“, „natajmování“ je ale čirá zhovadilost.
  9. proč v reklamě na CLAVIN říká ono „můžem hned“ ženská? Neměl by to (zejména vzhledem k povaze produktu) říkat chlap? 😀
  10. STOP REKLAMĚ BĚHEM TŘETIN!!!

5521

Jelikož člověk je tvor nepoučitelný, a já jsem nepoučitelný dvojnásob, udělal jsem po dlouhé době tu chybu, že jsem se vypravil na olomoucký zimák, abych omrknul utkání Mory – a to s Benátkama. Nečekal jsem kdovíjak atraktivní hru, jelikož Benátky jsou známí betonáři, avšak není moc možností, kdy hraje Olomouc doma a Meo zrovna nehraje. Cestu na zimák si podle mě našlo maximálně tisíc lidí, oficiální údaj je 728 platících, pravda tedy bude asi někde uprostřed. Že je to na stotisícové město, jehož mančaft šlape na paty zatím vedoucí Bolce, dost hrozný, sice všichni víme, ale opakování je matka moudrosti, že jo. Hokej je naprosto otřesnej, sice se trochu rychleji bruslí a víc se hraje (v mezích pravidel) do těla než ve 2. lize, ale to je tak všechno. Z totální nudy všechny trochu vytrhne náhodný gól hostů – Kašík v domácí brance se musel červenat i tam, kde záda ztrácejí slušné pojmenování. Po tomto gólu se začíná trochu víc projevovat skupina (dvou) hostujících týpků, kteří měli na klínech nějakou dřevenou skříňku a točili jakousi kličkou (vypadalo to jak malej flašinet), přičemž tento stroj zněl jako řehtačka. Celkově bylo v sektoru hostí cca 15 mrznoucích sedících, ale kdo ví, zda byli všichni z Benátek. Tragičnost celého klání umocňovali domácí fans, kterých se v kotli za brankou schází cca 35 a celej zápas nedokážou nic jinýho, než bubnovat v rytmu písniček z rádia a „řvát“ Mora, popř. Mora, Mora, Moravia. Na průstřel hlavy, fakt. Co se týká moderátora zápasu (asi nějakej kolík vypůjčenej z shitrádia Haná), podařila se mu jedna vtipná věc, a to po sporném vyloučení domácího hráče pustit pseudolidovou píseň se slovy „za co, bože, za co…“, jinak na facku bylo např. hlášení složení útoků od čtvrtýho útoku sestupně, takže složení prvního útoku bylo uvedeno stylem vyhlašování ankety Zlatý slavík. Nutno dodat, že Dopitovi to furt docela dobře hraje a taky to, že na tomto zápase byl spatřen vzácný pán, který na přerovské výjezdy nejezdí, ale sem to daleko nemá 😉

Měl jsem za to, že Olomouc a Šumperk jsou regionální rivalové, ale to asi pravda nebude, jelikož jsem nejednou na zimáku zaslechl ze strany domácích podporu Šumperským v zápase s Bolkou. To nakonec nečekaně opravdu vyhrál Šumperk, stejně jako nakonec Mora svůj domácí zápas v prodloužení.

A na závěr taková drobná poznámka, jelikož to vypadá, že 1. ligu odsuzuju – není to tak, chtěl bych, aby si ji Meo zahrálo, a to co možná nejdříve, protože stabilizování kádru a zapracovávání mladých hráčů do áčka si vychutnávám již čtrnáctý rok a to je myslím víc než dost. Sice je pravda, že v 1. lize hraje spousta týmů, u kterých vlastně není jasný, pro koho ten hokej hrajou (Kadaň, Beroun, Písek, Most, …), a jsou tedy dost neatraktivní, ale proč by tam nemohl přibýt jeden tým, u kterýho je tahle otázka úplně zbytečná?

Medvědi nic nevědí

Posted: 7.1.2011 in Sport

Ve středu jsem navštívil utkání 1. hokejové ligy mezi HC Olomouc a HC Berounští medvědi. Musím se přiznat, že i když je Beroun můj oblíbený klub a v letošní sezoně se mu nad očekávání daří, rozhodl jsem se k cestě na olomoucký zimák až poté, co jsem byl informován, že jsem vyhrál v soutěži dva volné lístky na tento duel. Zápas stál ve zkratce za starou bačkoru (a to zřejmě i z pohledu domácích, minimálně první polovinu), protože Beroun prohrál 3:0, a nutno dodat, že naprosto zaslouženě, protože de facto krom pár závarů nepředvedl vůbec nic. Chyběl i můj oblíbený golman Berouna Dominik Furch, a tak jsem sledoval pouze zasloužilého beka Jardu Nedvěda, který si na konci alespoň vysloužil trest do konce utkání za rvačku s Kucharczykem. Co mě nepříjemně fascinovalo, bylo to, že krom turniketů u vstupu a nově zrekonstruovaných toalet se na zimáku nezměnilo od mé poslední návštěvy, která se udála před x lety, vůbec nic! Nutno dodat, že se podle mě nezměnilo nic od doby, co tu zvedal v devadesátém čtvrtém nad hlavu mistrovský pohár Jirka Dopita. Na stadioně je větší zima než venku – aby ne, když tam táhne několika obrovskými okny maskovanými igelitem, všechno je brutálně rezavé, na chodbách je taková tma, že kdyby se vás tam někdo pokusil unést atp., tak si toho nikdo ani nevšimne. A ta návštěva – ve stotisícovém městě si na zimák najde cestu 717 platících lidí, to je šílená ostuda a atmosféra, o kterou se pokoušejí, je až tragicky legrační. Dalo by se říct, že i zadarmo to tedy bylo drahé.